Topaz je rombický minerál patřící do skupiny silikátů. Hlavními složkami jsou prvky Al a F, které jsou pro vznik tohoto minerálu zcela nezbytné. Velmi často tvoří dokonale omezené krystaly či jejich srostlice sloupcovitých, tabulkovitých nebo pyramidálních tvarů. Nejčastěji vzniká v pozdních fázích krystalizace (při cca 400-600 °C) z magmatu plutonického původu (tzn granity), v křemen-živcových pegmatitech a v hydrotermálních žilách. Vedle vulkanického původu může topaz vznikat i v greisenech při regionální metamorfóze hornin bohatých na Al a F. Díky své vysoké odolnosti vůči zvětrání se topaz může vyskytovat i sekundárně v aluviálních sedimentech (říčních naplaveninách). Topaz se mimo šperkařství využívá i průmyslově jako abrazivum (kvůli své vysoké tvrdosti) nebo žáruvzdorná surovina. Nejčastěji je topaz bezbarvý, ten se následně velmi často tepelně upravuje (zahřívá se), čímž se jeho barva může změnit nejčastěji na modrou nebo vzácně růžovou (za přítomnosti Cr v krystalické mřížce). Běžně se topaz vyskytuje i ve žluté či oranžové (tzv Imperial topaz, Brazílie a Rusko) nebo hnědé barvě (za přítomnosti Fe v krystalické mřížce nebo přírodním ozařováním; hlavně Pákistán a Brazílie). Velmi vzácné jsou pak přírodní výskyty zelených, modrých a růžových barev. Z evropských lokalit je nejznámější Norsko (pro své čiré topazy, které se následně často tepelně upravují), Německo (topazová hora – Zugsputze) a Švédsko. V České republice se topaz nacházel jen velmi vzácně, a to například v Horním Slavkově, Cínovci a Krupce.